|
|
Specifika ošetřovatelské péče se zaměřením na potřeby a vývojovou péči novorozenců s extrémně nízkou porodní hmotností
TOMKOVÁ, Věra
Neonatologie jako obor medicíny poskytuje péči nejen zdravým novorozencům v porodnicích, ale i novorozencům nemocným či předčasně narozeným. Právě počet předčasně narozených novorozenců celosvětově stoupá. Je to způsobeno pravděpodobně nejen tím, že ženy odkládají svoje mateřství do pozdějšího věku, ale i zvyšujícím se počtem těhotenství vzniklých za pomoci asistované reprodukce. Díky zlepšení perinatologické péče o riziková těhotenství, vedení předčasných porodů a rozvoji metod intenzivní neonatologické péče se daří zachraňovat stále více novorozenců narozených na samé hranici životaschopnosti s extrémně nízkou porodní hmotností. Kromě neustále se zdokonalujících diagnostických, terapeutických a ošetřovatelských postupů se v péči o tyto novorozence dostávají do popředí také metody zajišťující maximální komfort dítěte a kvalitu jeho pozdějšího života. Jedná se o soubor opatření, která nenarušují organizaci chování dítěte, podporují jeho fyziologickou stabilitu a posilují tak růst a vývoj nezralého organismu. Cílem práce bylo zmapovat specifické potřeby novorozenců s extrémně nízkou porodní hmotností, zjistit, jak jsou tyto potřeby saturovány během prvních dnů života a ověřit, jak ošetřovatelská péče zaměřená na podporu vývoje novorozenců probíhá v praxi. Teoretická část diplomové práce je zpracována na podkladě studia odborných zdrojů. Pro zpracování empirické části byla zvolena kvalitativní metoda zúčastněného pozorování, které bylo realizováno na jednotce intenzivní a resuscitační péče neonatologického oddělení ve Fakultní nemocnici v Plzni. Výzkumným šetřením bylo ověřeno, že potřeby novorozenců s extrémně nízkou porodní hmotností nejsou jen v rovině biologické, ale i v rovině emocionální a v rovině potřeby přiměřené senzomotorické stimulace. Porovnáním výsledků pozorování bylo zjištěno, že novorozenci s extrémně nízkou porodní hmotností mají největší problém v uspokojení biologických potřeb dýchání, výživy a vyprazdňování. Rovněž pak potřeba bezpečí a stimulace byla u většiny pozorovaných dětí uspokojena pouze částečně. Na podkladě informací získaných pozorováním sester bylo možné vytýčit oblasti, ve kterých byly zjištěny určité rezervy v souvislosti s poskytováním individualizované vývojové péče novorozencům s extrémně nízkou porodní hmotností. Jde především o zvýšenou míru hluku na oddělení a s tím související respektování stavu spánku a bdění novorozenců, dále pak v oblasti jejich stimulace a především v komunikaci s rodiči. Výsledky empirické části práce budou prezentovány na semináři perinatologického centra.
|
|
|
Individualizovaná vývojová péče o novorozence narozené před 32. gestačním týdnem z ošetřovatelského pohledu
TROUPOVÁ, Jitka
V současnosti je v popředí zájmu v péči o nedonošené novorozence a jejich rodiče tzv. individualizovaná vývojová péče-NIDCAP, jejíž cílem je ochránit vyvíjející se centrální nervový systém předčasně narozeného dítěte. Cílem ošetřovatelské péče je pomoci nedonošenému dítěti vyrovnat se s předčasným narozením. Upravit prostředí a způsob péče tak, aby vyhovoval individuálním potřebám každého dítěte. Důraz je kladen na podporu rodičovské role a co nejčasnější zapojení rodičů do péče o novorozence. V diplomové práci byly stanoveny tyto cíle. Zpracovat z ošetřovatelského hlediska zkušenosti se zaváděním nových forem vývojové péče o těžce a extrémně nedonošené novorozence. Charakterizovat současné zajištění individualizované vývojové péče o novorozence narozené před 32.gestačním týdnem. Zmapovat úlohu sestry v poskytování individualizované vývojové péče a zjistit jak je vývojová péče vnímána rodiči těžce a extrémně nedonošených novorozenců. Na podkladě cílů práce byly položeny 4 výzkumné otázky. Jaké formy individualizované vývojové péče jsou nejčastěji využívány v ošetřovatelské péči o novorozence narozené před 32.gestačním týdnem? S jakými problémy se sestry setkávají při začlenění individualizované vývojové péče do každodenní ošetřovatelské péče o novorozence narozené před 32. gestačním týdnem a které z rolí sestry se nejvíce uplatňují při poskytování této péče? Jak vnímají rodiče novorozenců narozených před 32. gestačním týdnem zařazení individualizované vývojové péče do ošetřování jejich dítěte? Teoretická část práce se věnuje problematice velmi a extrémně nedonošených novorozenců, charakteristice individualizované vývojové péče a jejím ošetřovatelským strategiím, roli sestry a roli rodičů. V praktické části je zpracován kvalitativní výzkum. Výsledky výzkumu přinesly zjištění, že do ošetřování nedonošených novorozenců na neonatologickém oddělení Nemocnice České Budějovice je sestrami začleněna individualizovaná vývojová péče,i když ne v celé své šíři.Rodiče vnímají začleněné aspekty této péče pozitivně,zde zastává důležitou roli ošetřovatelský personál.Výzkumem bylo zjištěno s jakými problémy se sestry setkávají ve své praxi při začlenění této péče a jaké jsou rezervy v její realizaci. Výsledkem výzkumu je mapa individualizované vývojové péče pro praktické využití sestrami.
|
host ::
RSS.